Vážení klienti, takzvaná střední třída v České republice bohužel chudne. I při nízké nezaměstnanosti a růstu mezd přibývá občanů, kteří pobírají dávky na děti a na bydlení. Nástroje na ochranu nejchudších selhávají. Podle odbornice Agentury pro sociální začleňování Lucie Trlifajové to ukázala analýza Indexu sociálního vyloučení. Agentura ho sestavuje od roku 2016. Vychází z počtu a podílu lidí, kteří pobírají příspěvek na živobytí a na bydlení, mají exekuce, jsou dlouhodobě nezaměstnaní, předčasně opouštějí školu a ani nedokončí základní vzdělávání.
„V ČR chudne pracující střední třída. Zhoršování situace obvykle souvisí s růstem nezaměstnanosti, to se ale v posledních letech neděje. Česko má dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost v EU. Zažilo ale nejvyšší pokles reálných mezd. Roste čerpání příspěvků na bydlení… Nejvyšší navýšení počtu příjemců není v typických regionech. Rapidně narůstá v prstenci kolem Prahy,“ konstatovala Trlifajová. Podle zjištění přibývá příjemců i dalších velkých měst. Podle expertky agentury na dluhovou problematiku Barbory Halířové největší růst počtu lidí v exekucích existoval ve Středočeském kraji. „V terénu nás překvapilo, že do poraden začala chodit i nižší střední třída, lidé s vysokoškolským vzděláním,“ uvedla Halířová.
Do výsledků indexu se promítá vysoká inflace, zdražení energií a propad reálných výdělků, ale také změny v nastavení podpory. Pravidla dávek na bydlení se upravila, fin. částky jsou vyšší. Přídavky na děti mohou získat domácnosti s příjmem do 3,4násobku životního minima místo 2,7násobku. „Počet občanů s nárokem na dětské přídavky by měl klesat, když se nevalorizovalo životní minimum a mzda rostla. Více lidem stálo ale za to dojít na úřad práce a požádat o dávku,“ sdělila Trlifajová. Doplnila, že tak vzniká nová skupina příjemců, jejichž situaci je potřeba porozumět a podle toho s nimi pracovat. To znamená i zátěž pro úřady, míní odbornice. Zatímco domácností s příspěvky na bydlení a dětskými přídavky přibylo, počet příjemců dávek v hmotné nouzi neroste. „Ukazuje to spíš to, že ochrana nejchudších nefunguje. Přitom když se propadá střední třída, tak se určitě propadají i nejchudší,“ poznamenala Trlifajová. Podle Trlifajové ochranná funkce životního minima jako částky k základnímu přežití klesá a nástroje k ochraně nejchudších kvůli tomu dlouhodobě selhávají. Expertka poukazuje na reálný propad částky. Podle ní by při započítání inflace mělo minimum loni činit 7 082 Kč.
Mgr. Petr Jezdinský (s využitím webu vykupexpress.cz, Agentury pro sociální začleňování a ČTK)
